Orsejka
Je autorkou celé řady písní s tolkienovskou tematikou, které začala psát již v době studia na střední škole nejprve samostatně a později i jako členka Falešného společenstva. Jedna z jejích písní se stala i námětem pro natočení tolkienovského fanouškovského filmu Niënor Níniel.
Studuje psychologii a ve volném čase se kromě poezie a hudby věnuje například tvorbě historických kostýmů a zajímá se také o starověká náboženství.
Více nám už prozradí sama Orsejka v odpovědi na otázku: „Jak ses vlastně dostala k Tolkienovi a tolkienovské tvorbě?“
Cesta k Tolkienovu dílu pro mě začala v roce 2001, kdy jsem hledala nové spoluhráče na hraní Dračího doupěte a díky tomu se seznámila s několika členy dřevárnických skupin Ameba a Agara. Následoval první díl filmu Pána prstenů, na jaře následujícího roku moje první bitva - Quenta Silmarillion - a vášeň byla na světě. Od začátku mě ale mnohem více než Pán prstenů oslovovaly příběhy z Prvního věku, elfové a literární styl Silmarillionu někde mezi mytologií a historickou kronikou.
První dva roky mé „dřevárnické a LARP kariéry“ byly asi nejintenzivnější, jezdila jsem na hodně akcí, seznámila se s novými lidmi a tehdy vznikla také většina mých tolkienistických písní. Lidé i Tolkienovy příběhy pro mě tehdy byly velkou inspirací k přemýšlení a něco z toho, co mi tehdy běhalo hlavou, jsem se pokoušela vyjádřit poetickým jazykem. Jelikož jsem neovládala hru na žádný hudební nástroj a zapomněla téměř všechnu hudební teorii včetně not, vznikaly moje písně „na koleně“ a „za pochodu“, často na procházkách v přírodě. V hlavě mě napadla nějaká melodie, kterou jsem si opakovala. Buď jsem zhudebnila předem napsanou báseň, nebo text vznikal spolu s melodií. To se myslím podepsalo na jejich podobě - nebyly nikde zaznamenány, často jsem je dodatečně upravovala nebo zapomněla melodii a vymyslela novou.
K Falešnému společenstvu jsem se oficiálně připojila až v roce 2007, kdy jsme připravovali Pásmo o Aredhel uvedené na Tolkienconu 2008. V kontaktu jsme byli ale už několik let předtím - spojovalo nás nadšení pro písně Poetického společenstva a tvorbu nových v podobném duchu. Spojení s FS dodalo mým písním definitivní podobu, když je Daniela s Lemmingem po letech konečně zanesli do not a přidali kytarový doprovod. Jedna z nich byla také přenesena na digitální filmové plátno v rámci fanfilmu Nienor Niniel. S Falešným společenstvem momentálně nevystupuji, stále se ale cítím být jeho členem a „come back“ rozhodně nevylučuji.
